Drtiče potravinových odpadů
Popis systému
V této sekci bychom chtěli přispět k pochopení jeho jednotlivých částí a představit tento systém sběru potravinového odpadu.
Drtič
Toto zařízení bylo vynalezeno v roce 1927 architektem Johnem Hammersem. Je umístěno pod kuchyňským dřezem a skládá se z následujících hlavních součástí: (a) drtící komora a (b) elektromotor.
Potravinový odpad je vhazován do drtiče spolu s přitékající studenou vodou.
Rotující ocelový talíř (c) je umístěn v drtící komoře a je připojen na elektromotor, který nahazuje odstředivou silou odpad na stěnu komory.
Na této stěně je připevněn drtící prstenec (d).
Odpad je tlačen na prstenec a je průběžným řezáním a abrazí drcen na velmi malé částečky, které jsou posouvány průtokem vody přes malé otvory v talíři do odpadního potrubí.
Na rotačním talíři jsou umístěny dva kovové prvky (e), které se mohou otáčet kolem své osy (lopatky) a tím přispívají k drcení materiálu.
Musíme zdůraznit, že narozdíl od všeobecné představy, nemá drtič žádné nože nebo ostří.
Úvahy o používání drtičů potravinových odpadů
Nemáme pocit, že existuje jen jedno řešení na poli životního prostředí, ale že jsou různá řešení a že tyto úvahy odpovídají „antropocentrickému“ řešení otázek životního prostředí, se kterými plně souhlasíme.
Pro ujasnění uvádíme: zdá se, že zaučování uživatelů na jiný systém (jako je tříděný pouliční sběr mokrého odpadu) bylo úspěšné jen za určitých okolností s příznivými kulturními a environmentálními podmínkami, zatímco za jiných okolností způsoboval tento systém větší nebo zcela nepřekonatelné problémy. Řešením by měla být nabídka jiných systémů, které se rychleji setkají s úspěchem a tím budou následně přínosem pro životní prostředí.
Nemělo by se také přehlížet ekonomické hledisko při srovnávání jednoho systému s druhým.
Významná americká studie dokázala, že z pěti systémů je nejlepší systém sestávající z drtiče/kanalizace/ČOV bereme-li v úvahu 12 různých ekonomických a ekologických parametrů.Ostatní čtyři systémy byly: (1) sběr odpadu na ulici/ skládka, (2) sběr odpadu v domácnosti/kompostování, (3) sběr na ulici/ spalování, (4) drtič / domovní kompostování.
Abychom přešli od teorie k praxi, chtěli bychom vypsat výhody a nevýhody, které vyplývají z používání drtičů jako nástroje tříděného sběru.
Uspořádali jsme je do čtyř kategorií:
» pro uživatele
» pro životní prostředí
» pro osoby veřejně činné (rozhodující a výkonné)
» pro zaměstnanost
UŽIVATEL - Výhody
» zjednodušení třídění organické části od ostatního pevného komunál. odpadu
» odstranění nutnosti umisťovat mokrý odpad do komunálních sběrných nádob (kontejnerů)
» odstranění potřeby dočasného skladování potravinového odpadu vzhledem k termínům a frekvenci svozů
» odstranění nepříjemného zápachu, hmyzu a hlodavců, kteří se vážou k odpadům
» odstranění nebezpečí patogenních látek ,které vznikají při fermentaci skladovaného odpadu
UŽIVATEL - Nevýhody
» nepatrný nárůst spotřeby vody spočítaný na cca 1% průměrné spotřeby typické rodiny (asi 4 l/kg potravin.dopadu)
» zanedbatelný nárůst spotřeby el. energie hodnocený na cca 0,1% průměrné spotřeby typické rodiny (prům. doba používání drtiče 4min/den nebo 8,5 KWh/rok)
» náklady na nákup a instalaci zařízení
» nebezpečí ucpání odpadních trubek, pokud jsou již staré nebo příliš tenké - může být vyřešeno enzymovými čističi, které jsou již snadno k dostání
OSOBY VEŘEJNĚ ČINNÉ (ROZHODUJÍCÍ A VÝKONNÉ) - Výhody
» nízká potřeba dělat politická rozhodnutí ve srovnání s typickými problémy spojenými se skládkami, kompostárnami a spalovnami
» vynikající přijetí tohoto způsobu třídění tou částí uživatelů, která se již naučila drtič optimálně používat
» modulární systém: instalace zařízení je kontrolovatelná a lze ji řídit prostřednictvím stanovení limitů (popř. v extrémních případech zákazem) nárůstu počtu přístrojů pokud by se objevily vážnější problémy v kanalizaci nebo ČOV
» úspora nákladů v ČOV vnosem odpadního uhlíku (denitrifikační proces)(*)
» produkce bioplynu při nárůstu fermentovaných substancí v primárním a sekundárním kalu (*)
» vyšší spalovací efektivita ve spalovnách tím, že odstraníme vodu z potravinového odpadu, která tvoří v průměru 70% z jeho váhy (*) (**)
» snížení nákladů díky zmenšení množství odpadu, který je potřeba svážet (*)
» snížení nákladů z důvodu menší četnosti svozů (z 2xtýdně na týdně/dvakrát měsíčně)(*)
» snížení nákladů spojených s rozhodnutími týkajícími se přítomnosti hnilobných frakcí (páchnoucích a toxických)
(*) Studie Univerzity ve Wisconsinu-duben 98
(**) v uvedené studii navrhují, aby vzhledem k nízkému termodynamickému výkonu spalování organické frakce v systému DPO/ČOV by mělo být spalování prosazováno jako nejlepší způsob recyklace,protože je „vyhovující“ v případě ostatních nespalitelných frakcí (sklo a kov)
OSOBY VEŘEJNĚ ČINNÉ (ROZHODUJÍCÍ A VÝKONNÉ) - Nevýhody
» případný mírný nárůst počtu čištění v kanalizačním systému
» v případě malého sklonu v kanalizaci potřeba místního pročištění potrubí
» úprava procesu čištění odpadních vod při nasycení trhu drtiči nad průměrných 30-40%
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - Výhody
» Snížení „skleníkového efektu“ při tvorbě plynů, především metanu a kysličníku uhličitého. V případě metanu bylo vypočítáno, že 100 kg odpadu zpracovaného systémem drtič/ČOV vůči systému svoz/uložení na skládku má váhový poměr množství vytvořeného plynu 1:17.000, pokud je skládka vybavena optimálním systémem odvodu plynů a odhaduje se, že 34% se ztrácí v atmosféře. V tomto případě by se poměr snížil na 1:6.000.
» Snížení množství výfukových plynů svozových aut
» Pokles průsaků ze skládky (silně kyselých), které musí být poté u kontrolovaných skládek likvidovány v ČOV a vyžadují další přepravu odpadu, který se tím stává odpadní vodou.
» Snížení procentuelního objemu těžkých kovů ve zpracovávaných odpadních vodách a zvýšení jejich kvality
» Snížení nebezpečí vytváření nepovolených skládek, které bývají ospravedlňovány mimořádnými okolnostmi (vznik silného zápachu při fermentaci odpadu a dále ekonomické aspekty)
» Nárůst „čistoty“ třídění ostatních částí odpadu (množství, kvalita)
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - Nevýhody
» v případě, že v systému není ČOV, dochází k nárůstu živin v povrchových vodách
ZAMĚSTNANOST - Výhody
» Nárůst počtu pracovních míst pro sběr a recyklaci ostatních frakcí odpadu
» Nárůst počtu specialistů a základního personálu při výrobě, instalaci a údržbě drtičů (v Anglii, která má 5% nasycení trhu drtiči, to dělá cca 1000 osob)
» Zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance v třídírnách odpadu v důsledku prudkého poklesu výparů a fermentačních efektů
» Snížení nepříjemných zápachů při svozu ostatního směsného komunálního odpadu
ZAMĚSTNANOST - Nevýhody
» snížení počtu zaměstnanců svozových firem