Asociace dovozců a velkoobchodních prodejců drtičů potravinových odpadů
    
     

DRTIČ KUCHYŇSKÉHO ODPADU

---

DRTIČE POTRAVINOVÝCH ODPADŮ
  
Popis systému

V této sekci bychom chtěli přispět k pochopení jeho jednotlivých částí a představit tento systém sběru

potravinového odpadu.

  
Drtič

Toto zařízení bylo vynalezeno v roce 1927 architektem Johnem Hammersem. Je umístěno pod kuchyňským

dřezem a skládá se z následujících hlavních součástí: (a) drtící komora a (b) elektromotor.

Potravinový odpad je vhazován do drtiče spolu s

přitékající studenou vodou.

Rotující ocelový talíř (c) je umístěn v drtící komoře a

je připojen na elektromotor, který nahazuje

odstředivou silou odpad na stěnu komory.

Na této stěně je připevněn drtící prstenec (d).

Odpad je tlačen na prstenec a je průběžným řezáním a

abrazí drcen na velmi malé částečky, které jsou

posouvány průtokem vody přes malé otvory v talíři do

odpadního potrubí.

Na rotačním talíři jsou umístěny dva kovové prvky (e),

které se mohou otáčet kolem své osy (lopatky) a tím

přispívají k drcení materiálu.

Musíme zdůraznit, že narozdíl od všeobecné

představy, nemá drtič žádné nože nebo ostří.

  
Úvahy o používání drtičů potravinových odpadů

Nemáme pocit, že existuje jen jedno řešení na poli

životního prostředí, ale že jsou různá řešení a že tyto

úvahy odpovídají „antropocentrickému“ řešení otázek

životního prostředí, se kterými plně souhlasíme.

Pro ujasnění uvádíme: zdá se, že zaučování uživatelů

na jiný systém (jako je tříděný pouliční sběr mokrého

odpadu) bylo úspěšné jen za určitých okolností s příznivými kulturními a environmentálními podmínkami,

zatímco za jiných okolností způsoboval tento systém větší nebo zcela nepřekonatelné problémy. Řešením by

měla být nabídka jiných systémů, které se rychleji setkají s úspěchem a tím budou následně přínosem pro

životní prostředí.

Nemělo by se také přehlížet ekonomické hledisko při srovnávání jednoho systému s druhým.

Významná americká studie dokázala, že z pěti systémů je nejlepší systém sestávající z drtiče/kanalizace/

ČOV bereme-li v úvahu 12 různých ekonomických a ekologických parametrů.Ostatní čtyři systémy byly: (1)

sběr odpadu na ulici/ skládka, (2) sběr odpadu v domácnosti/kompostování, (3) sběr na ulici/ spalování, (4)

drtič / domovní kompostování.

Abychom přešli od teorie k praxi, chtěli bychom vypsat výhody a nevýhody, které vyplývají z používání drtičů

jako nástroje tříděného sběru.

  
Uspořádali jsme je do čtyř kategorií:

» pro uživatele

» pro životní prostředí

» pro osoby veřejně činné (rozhodující a výkonné)

» pro zaměstnanost

  
UŽIVATEL - Výhody

» zjednodušení třídění organické části od ostatního pevného komunál. odpadu

» odstranění nutnosti umisťovat mokrý odpad do komunálních sběrných nádob (kontejnerů)

» odstranění potřeby dočasného skladování potravinového odpadu vzhledem k termínům a frekvenci

svozů

» odstranění nepříjemného zápachu, hmyzu a hlodavců, kteří se vážou k odpadům

» odstranění nebezpečí patogenních látek ,které vznikají při fermentaci skladovaného odpadu

  
UŽIVATEL - Nevýhody

» nepatrný nárůst spotřeby vody spočítaný na cca 1% průměrné spotřeby typické rodiny (asi 4 l/kg

potravin.dopadu)

» zanedbatelný nárůst spotřeby el. energie hodnocený na cca 0,1% průměrné spotřeby typické rodiny

(prům. doba používání drtiče 4min/den nebo 8,5 KWh/rok)

» náklady na nákup a instalaci zařízení

» nebezpečí ucpání odpadních trubek, pokud jsou již staré nebo příliš tenké - může být vyřešeno

enzymovými čističi, které jsou již snadno k dostání

  
OSOBY VEŘEJNĚ ČINNÉ (ROZHODUJÍCÍ A VÝKONNÉ) - Výhody

» nízká potřeba dělat politická rozhodnutí ve srovnání s typickými problémy spojenými se skládkami,

kompostárnami a spalovnami

» vynikající přijetí tohoto způsobu třídění tou částí uživatelů, která se již naučila drtič optimálně používat

» modulární systém: instalace zařízení je kontrolovatelná a lze ji řídit prostřednictvím stanovení limitů

(popř. v extrémních případech zákazem) nárůstu počtu přístrojů pokud by se objevily vážnější problémy v

kanalizaci nebo ČOV

» úspora nákladů v ČOV vnosem odpadního uhlíku (denitrifikační proces)(*)

» produkce bioplynu při nárůstu fermentovaných substancí v primárním a sekundárním kalu (*)

» vyšší spalovací efektivita ve spalovnách tím, že odstraníme vodu z potravinového odpadu, která tvoří v

průměru 70% z jeho váhy (*) (**)

» snížení nákladů díky zmenšení množství odpadu, který je potřeba svážet (*)

» snížení nákladů z důvodu menší četnosti svozů (z 2xtýdně na týdně/dvakrát měsíčně)(*)

» snížení nákladů spojených s rozhodnutími týkajícími se přítomnosti hnilobných frakcí (páchnoucích a

toxických)

(*) Studie Univerzity ve Wisconsinu-duben 98

(**) v uvedené studii navrhují, aby vzhledem k nízkému termodynamickému výkonu spalování organické

frakce v systému DPO/ČOV by mělo být spalování prosazováno jako nejlepší způsob recyklace,protože je

„vyhovující“ v případě ostatních nespalitelných frakcí (sklo a kov)

  
OSOBY VEŘEJNĚ ČINNÉ (ROZHODUJÍCÍ A VÝKONNÉ) - Nevýhody

» případný mírný nárůst počtu čištění v kanalizačním systému

» v případě malého sklonu v kanalizaci potřeba místního pročištění potrubí

» úprava procesu čištění odpadních vod při nasycení trhu drtiči nad průměrných 30-40%

   
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - Výhody

» Snížení „skleníkového efektu“ při tvorbě plynů, především metanu a kysličníku uhličitého. V případě

metanu bylo vypočítáno, že 100 kg odpadu zpracovaného systémem drtič/ČOV vůči systému svoz/uložení

na skládku má váhový poměr množství vytvořeného plynu 1:17.000, pokud je skládka vybavena optimálním

systémem odvodu plynů a odhaduje se, že 34% se ztrácí v atmosféře. V tomto případě by se poměr snížil

na 1:6.000.

» Snížení množství výfukových plynů svozových aut

» Pokles průsaků ze skládky (silně kyselých), které musí být poté u kontrolovaných skládek likvidovány v

ČOV a vyžadují další přepravu odpadu, který se tím stává odpadní vodou.

» Snížení procentuelního objemu těžkých kovů ve zpracovávaných odpadních vodách a zvýšení jejich

kvality

» Snížení nebezpečí vytváření nepovolených skládek, které bývají ospravedlňovány mimořádnými

okolnostmi (vznik silného zápachu při fermentaci odpadu a dále ekonomické aspekty)

» Nárůst „čistoty“ třídění ostatních částí odpadu (množství, kvalita)

   
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - Nevýhody

» v případě, že v systému není ČOV, dochází k nárůstu živin v povrchových vodách

  
ZAMĚSTNANOST - Výhody

» Nárůst počtu pracovních míst pro sběr a recyklaci ostatních frakcí odpadu

» Nárůst počtu specialistů a základního personálu při výrobě, instalaci a údržbě drtičů (v Anglii, která má

5% nasycení trhu drtiči, to dělá cca 1000 osob)

» Zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance v třídírnách odpadu v důsledku prudkého poklesu

výparů a fermentačních efektů

» Snížení nepříjemných zápachů při svozu ostatního směsného komunálního odpadu

   
ZAMĚSTNANOST - Nevýhody

» snížení počtu zaměstnanců svozových firem