- Dagmar Sirotková
- Podle jedné z řady definic je
biologicky rozložitelným odpadem (BRO) jakýkoli odpad, který podléhá
- aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu.
- Ministerstvo životního prostředí (MŽP)
ve Věstníku č. 29 uveřejnilo seznam kompostovatelných odpadů s
- výjimkou kompostovatelných odpadů v
komunálním odpadu. Seznam je zpracován podle zařazení v
- Katalogu odpadů (3). Jedná se o
odpady, tzn. že pro nakládání s nimi je základním právním předpisem
- zákon o odpadech (1) a jeho prováděcí
předpisy. Je ovšem samozřejmé, že rámec veškeré ochrany
- životního prostředí tvoří zákon o
životním prostředí (1).
- Zákon o odpadech a o změně některých
dalších zákonů důsledně aproximuje předpisy EU.
-
Směrnice Rady o skládkách (4) ukládá členským státům omezit
množství biodegradabilního odpadu
- ukládaného na skládky a pro
biodegradabilní komunální odpad (BRKO) stanovuje pro dané časové
intervaly
- procentuelní snížení množství
odpadu ukládaného na skládky. BRKO tvoří, jak bylo stanoveno analýzami,
- kolem 30 – 40 % komunálního odpadu v
celé Evropě. Jeho sběr, zpracování a odstraňování je velkým
- problémem. Tento materiál je
fermentabilní, a proto není vhodné jej skládkovat, vyšší obsah
vody navíc
- zhoršuje energetické využití. Z těchto
důvodů se nakládání s BRKO i BRO stalo významnou otázkou
politiky
- EU, zejména, pro splnění cíle snížení
množství tohoto odpadu ukládaného na skládky. Skládková Směrnice
- považuje omezení množství BRKO ukládaného
na skládky za klíčovou strategii pro omezování emisí metanu
- a omezení produkce škodlivých průsaků.
EU nemá dosud jednotnou strategii, jak s těmito odpady nakládat.
-
Politické diskuse o legislativě biologicky rozložitelných odpadů
přinesly poprvé výsledek na úrovni EU v
- pracovním dokumentu Evropské Komise v
roce 2000. Cílem bylo, usnadnit hospodaření s biodegradabilním
- odpadem a definovat zásady, podle nichž
by se mělo postupovat k docílení cílů stanovených Skládkovou
- Směrnicí. Na základě podrobných
konzultací členských států EU byl vytvořen druhý dokument
Biologické
- zpracování biologicky rozložitelného
odpadu známý pod pojmem 2. návrh směrnice o biologickém
- zpracování biologicky rozložitelného
odpadu. Tento návrh ovšem díky neshodám a rozhodnutí nové komise
- EU (září 2004) nevyústil v konečný
dokument např. typu směrnice.
-
Nejvýznamnějším argumentem uveřejněným v září 2003 bylo sloučit
problematiku biologicky rozložitelných
- odpadů a kalu z čistíren odpadních
vod s Tématickou strategií pro ochranu půdy. Hlavním cílem bylo
- vyhodnotit potenciální přínosy a nevýhody
pro využití kompostu, digestátu a kalu z čistíren odpadních vod
- na půdu z hlediska perspektivy ochrany
půdy.
-
Sloučení iniciativ k biologicky rozložitelnému odpadu a kalu z čistíren
odpadních vod s půdní strategií
- způsobilo jistý návrat na začátek
řešení.
-
Komise prohlásila, že bude podporovat národní a lokální plány
kompostování vyjasněním, za jakých
- podmínek může být kompost obchodován
jako produkt. Toto bude možné v rámci návrhu „konce odpadu“
- („end of waste“), který je připravován
Komisí v souvislosti s Tématickou strategií prevence a recyklace
- odpadu. Taková kritéria stanoví
kvalitativní meze pro trh - ke zvýšení důvěry zákazníka – a
snížení regulační
- zátěže pro marketing a využití
kompostu dobré kvality. Kompost bude prioritním tokem odpadu pro
aplikaci
- kritérií „konce odpadů“.
-
Navíc, připravovaná Tématická strategie o půdě osloví širší
problematiku vyčerpávání uhlíku v půdě, která je
- spojena s řadou problémů a postupů.
-
13.6.2005 došlo k setkání koalice (ASSURRE, European Compost
Network ECN/ORBIT e.V., European
- Environmental Bureau, European
Federation of Waste Management and Environmental Services,
- International Solid Waste Association a
RREUSE) s panem Dimasem, komisařem pro životní prostředí
- Evropské Komise. Pan Dimas potvrdil, že
Komise nebude pokračovat cestou Směrnice o biologicky
- rozložitelných odpadech. Namísto toho
předpokládá alternativní nástroje, které se soustředí pouze na
- stanovení kvalitativních standardů
pro kompost, a environmentální standardy pro zpracovatelské závody
na
- úrovni EU.
-
Dne 3. října 2002 přijala EU Nařízení Evropského Parlamentu a
Rady (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví
- hygienická pravidla týkající se
vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské
spotřebě (8).
- Toto Nařízení určuje přísná
pravidla k ochraně zdraví zvířat a lidí, pro sběr, dopravu, ukládání,
nakládání,
- zpracování a využití nebo odstranění
všech vedlejších produktů živočišného původu, které nejsou
určeny k
- lidské spotřebě. Tato pravidla platí
v celé EU od 1. května 2003. Od 1. května 2004 se týkají i naší
- republiky a mají okamžitý dopad na způsob
nakládání s tímto typem odpadů. Povinnosti vyplývající z
tohoto
- Nařízení s cílem zajistit bezpečné
využívání, recyklaci a odstraňování těchto odpadů (včetně
odpadů ze
- stravování (kuchyňských odpadů,
odpadů z vývařoven restaurací apod.)) by rovněž měly být
zahrnuty v
- tolik potřebné chybějící legislativě.
-
Dne 3.2.2006 bylo vydáno nařízení komise(ES) č.197/2006 o přechodných
opatřeních podle nařízení (ES)
- č.1774/2002, pokud jde o sběr, přepravu
, ošetření, využití a zneškodňování zmetkových potravin.
-
Dne 7.2.2006 vyšla 2 nová nařízení k nařízení (ES) č.
1774/2002, která prodlužují přechodná opatření do
- 31. prosince 2006 tak, aby členské státy
mohly používat vnitrostátní pravidla pro normy zpracování
- materiálu kategorie 3 a hnoje používaného
v zařízeních na kompostování a výrobu bioplynu.
-
Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že v rámci EU neexistuje žádný
oficiální dokument zastřešující celkové
- nakládání s BRO
- Jaká je v současné době situace v ČR
- Zákon o odpadech proklamativně dává
přednost využívání odpadů před jejich odstraňováním a
- upřednostňuje materiálové využití
odpadů před využitím energetickým.
-
Základní požadavky pro nakládání s BRO jsou, stejně jako pro
ostatní odpady, uvedeny v zákoně (2).
- Kromě základních pojmů a povinností
je pro provozovatele zařízení důležitý § 14, který specifikuje
Souhlas k
- provozování zařízení k využívání,
odstraňování, sběru nebo výkupu odpadu. Souhlas k provozu vydává
- formou rozhodnutí krajský úřad.
-
Další požadavky na zařízení, např. požadavky na provozní řád,
rozvádí vyhláška o podrobnostech nakládání
- s odpady (6). Tento právní předpis upřesňuje
rovněž požadavky § 39 zákona (2), který uvádí povinnost
- evidence odpadů.
-
Zákon o odpadech a jeho prováděcí předpis - vyhláška o „skládkách“
(5) - přinesly velmi silný nástroj pro
- snížení skládkování BRO. Příloha
č. 4 této vyhlášky v bodě 8, odst. (d) uvádí:
- Biologicky rozložitelný podíl komunálního
odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v
- souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu
odpadového hospodářství ČR a krajů (tj. snížit tento podíl
- do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50
% a do roku 2020 na 35 % celkového množství hmotnosti
- biologicky rozložitelného komunálního
odpadu vzniklého v roce 1995).
-
Příloha č. 5 vyhlášky, část B odpady, které lze ukládat jen
za určitých podmínek, odst. 4:
- Kompostovatelné odpady pouze, jedná-li
se o kompostovatelné odpady v komunálním odpadu (skupiny 20
- 00 00 dle Katalogu odpadů), pro něž
je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky
- stanoven v bodě 8 přílohy č. 4.
-
Kromě omezení, v souladu se „skládkovou směrnicí“, nabízí
hlava V vyhlášky – technické požadavky a
- podmínky pro využívání odpadů na
povrchu terénu. Jedná se pochopitelně i o biodegradabilní odpady.
- Upřesňující požadavky pro toto využití
ukládá příloha č. 10 a příloha č. 11 vyhlášky.
-
Vzhledem k tomu, že kal z ČOV je rovněž zařazen mezi BRO, nabízí
možnost využití upravených kalů na
- zemědělskou půdu vyhláška č.
382/2001 Sb.(7). Tento právní předpis specifikuje požadavky nejen
na
- upravený kal, ale i na půdu, na kterou
má být využit. Požadavky zahrnují ukazatele a limity pro chemické
i
- mikrobiologické hodnocení, množstevní
a časové požadavky na aplikaci.
-
Kromě uvedených právních předpisů je pro využití a hodnocení
BRO, resp. kompostů (není zahrnuto
- alternativní palivo), v současnosti v
ČR možné pro hodnocení produkovaných kompostů, a to i těch,
které
- míří na rekultivace či ke hnojení
nepotravinářských plodin, používat pouze I. třídy ČSN 46 5735.
Uvedená
- norma průmyslové komposty ČSN 46 5735
je ovšem již dnes překonaná. Nesleduje např. organické
- polutanty a mikrobiologické ukazatele.
Zde je nutné v případech, kde je možné výskyt těchto látek
- předpokládat (např. tzv. kalové
komposty), zavést přísnější požadavky v souladu s novými
poznatky.
-
Aplikace kompostů na zemědělskou půdu se v ČR řídí právními
předpisy pro hnojiva, z nichž základ tvoří
- zákon o hnojivech (12), jehož
povinnosti jsou rozvedeny v prováděcích předpisech.
- Z oblasti nakládání s odpady se
problematice BRO včetně BRKO věnuje také Plán odpadového hospodářství
- (POH)(9). Tento plán ve své závazné
části obsahuje strategii odpadového hospodářství, stanoví podíl
- recyklovaných odpadů a podíl odpadů
ukládaných na skládky. V tomto plánu je stanovena i strategie
- omezování biologicky rozložitelných
odpadů na skládkách a rozvoj kompostování těchto odpadů. Zásadně
se
- mění přístup k nakládání s
bioodpady. Místo stávající praxe skládkování těchto odpadů a
záměru jejich
- spalování by měly být vytvořeny
regionální sítě kompostáren, zařízení pro anaerobní rozklad a
mechanicko
- biologickou úpravu odpadů. Kompostování
má být podle Plánu odpadového hospodářství ČR
- upřednostňováno s využitím výsledného
produktu zejména v zemědělství, při rekultivacích a při zakládání
a
- údržbě zeleně.
-
Zároveň v souladu s požadavky 6. rámcového programu Evropské
Unie pro životní prostředí by do roku
- 2012 mělo být zvýšeno využití
odpadů na 55 %. Preference kompostáren bude zajištěna tím, že výstavba
- nových spaloven a skládek odpadů
nebude podporována ze státních prostředků.
-
Jak je výše uvedeno, jedním z cílů POH je, co nejvyšší stupeň
využití odpadů. Pro získání dostatečných
- informací bylo rozhodnuto vypracovat
pro vybrané komodity tzv. Realizační programy (RP). Ty měly podle
- dané struktury upřesnit možnosti plnění
cílů POH. V řadě vyhlašovaných programů byly i tři, které se
- vztahují k diskutované problematice:
- 1. Realizační program pro biologicky
rozložitelné odpady (2003),
- 2. Realizační program ČR pro
biodegradabilní odpady se zaměřením na odpady ze zemědělství,
zahradnictví,
- rybářství, myslivosti, zpracování dřeva
atd. – 2. etapa (2004),
- 3. Realizační program ČR pro kaly z ČOV
(2003).
-
Z uvedených RP vyplývá shodně konstatování o absenci právního
předpisu, který by se zabýval využitím
- BRO (pomineme-li aplikaci na zemědělskou
půdu).
-
Ze závěrů dosud zpracovaných RP (nejen BRO) byly vydefinovány
nejdůležitější body pro plnění požadavků
- POH, které byly zapracovány do Usnesení
vlády, (10,11).
-
Uvedená usnesení vlády uvádějí opatření, jejichž cílem je
vytvoření prováděcího předpisu k zákonu o
- odpadech, který by samostatně řešil
nakládání s biodegradabilním odpady.
-
Použité právní předpisy:
- 1. Zákon o životním prostředí č.
17/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 2. Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění
- 3. Vyhláška ministerstva životního
prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a další
- seznamy odpadů a států pro účely
dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu
a
- tranzitu odpadů (Katalog odpadů),
novelizovaná vyhláškou č. 503/2004 Sb.
- 4. Council Directive 1999/31/EC of 26
April 1999 on the landfill of waste. Official Journal L 182,
- 16/07/1999, p. 1 – 19 (Směrnice Rady
1999/31/ES z 26. dubna 1999 o skládkách odpadů)
- 5. Vyhláška ministerstva životního
prostředí č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na
skládky a
- jejich využívání na povrchu terénu
a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání
s
- odpady
- 6. Vyhláška ministerstva životního
prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v
- platném znění
- 7. Vyhláška ministerstva životního
prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů
na
- zemědělské půdě, novelizovaná vyhláškou
č. 504/2004 Sb.
- 8. Vyhláška ministerstva životního
prostředí č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů,
- novela č. 502/2004 Sb.
- 9. Nařízení vlády o Plánu odpadového
hospodářství České republiky č. 197/2003 Sb.
- 10. Usnesení vlády České republiky
č. 18/2005, o opatřeních k provedení nařízení vlády č.
197/2003 Sb., o
- Plánu odpadového hospodářství České
republiky, a o spoluúčasti ministerstev na jejich plnění
- 11. Usnesení vlády České republiky
č. 1621/2005, o opatřeních k provedení nařízení vlády č.
197/2003 Sb.,
- o Plánu odpadového hospodářství České
republiky, a o spoluúčasti ministerstev na jejich plnění (II.)
etapa
- 12. Zákon č. 156/1998 Sb., o
hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích
a
- substrátech a o agrochemickém zkoušení
zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších
- předpisů
- 13. Zákon č. 308/2000 Sb., kterým se
mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních
- látkách, pomocných rostlinných přípravcích
a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd
- (zákon o hnojivech), a zákon č.
69/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších
- předpisů
- 14. Vyhláška MZe č. 474/2000 Sb., o
stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů
- 15. Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním
kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých
- dalších zákonů (zákon o Ústředním
kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších
- předpisů
- 16. Vyhláška č. 400/2004 Sb., kterou
se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb., o
- agrochemickém zkoušení zemědělských
půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění
- vyhlášky č. 477/2000 Sb.
- Ing.Dagmar Sirotková - vedoucí centra
pro hospodaření s odpady, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.
- Masaryka,: Legislativa biologicky rozložitelných
odpadů. Biom.cz [online]. 2006-04-28 [cit. 2007-07-13].
- Dostupné z WWW: http://biom.cz/index.shtml?x=1828921.
ISSN: 1801-2655.
